Práce soudního znalce je nejčastěji využívána především při oceňování nemovitostí. Své služby však soudní znalci nabízí i v mnoha jiných oborech, jako například všeobecné strojírenství, stavebnictví nebo ekonomika. Pojďme si nyní přiblížit, kdo vlastně soudní znalec je a jaké služby nám nabízí.
Soudní znalec je osoba, která je jmenovaná Krajským soudem pro určitou oblast dle zákona č. 36/67 Sb., o znalcích a tlumočnících a vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 37/67 SB. Na základě toho, znalec skládá slib o mlčenlivosti a znalecký slib. Oslovíte-li tedy jakéhokoliv soudního znalce, můžete si být jisti, že nikdy nevyzradí, na kolik byla Vaše nemovitost oceněna. O jmenování znalcem může požádat v podstatě kdokoli, ale uchazeč je velmi podrobně zkoumán zejména z odborných znalostí a z toho, zda je pro tento náročný a zodpovědný výkon skutečně ten vhodný kandidát. To, že se tedy někdo stane znalcem, je nesporným průkazem jeho kvalifikace pro znalecké úkony. Znalec je za zpracované znalecké posudky trestně odpovědný dle § 175 Trestního zákona- skutek podání nepravdivého znaleckého posudku.
Soudní znalec může působit v oblasti celé České republiky, kde může nabízet své služby například v následujících oborech.
Znalec, který se specializuje na obor stavebnictví, by Vám měl zajistit znalecké a expertní posudky například tehdy, když se jedná o vady a poruchy pozemních staveb a jejich konstrukcí, v případech, kdy se před soudem přou jednotliví účastníci výstavby. Dále, potřebujete-li činnost technického investora a poradenství či konzultace v oboru stavebnictví, pak i tehdy můžete využít služeb soudního znalce. Další činnosti, které může znalec v oboru stavebnictví vykonávat, jsou například analýzy stavebních materiálů, stanovení nákladů na opravy staveb či zpracování stanoviska a rozboru ke stavební smlouvě o dílo.
V tomto oboru soudní znalec zajistí znalecké posudky a tržní odhady pro potřeby, jak soukromých, tak právnických osob a státních orgánů. Jde o smlouvy týkající se vlastnických práv k nemovitostem, darování či převodů. Znalecké posudky pro odhad cen nemovitostí mohou být různé. Jedná se o odhad ceny administrativní, a to pro zjištění darovací daně, dědické daně a daně z převodu nemovitostí. Odhad se může týkat také obvyklé ceny nemovitosti a členských podílů v bytových družstvech. V oboru ekonomika vykonává soudní znalec mimo jiné ekonomické hodnocení sloužící pro odhad tržní hodnoty nebo stanovuje tržní hodnoty nemovitostí či provádí analýzy trhu s nemovitostmi.
V oblasti všeobecného strojírenství soudní znalec stanovuje obecnou cenu a vytváří odhady cen nejrůznějších průmyslových strojů, pracovního nářadí apod., přičemž součástí tohoto odhadu je i posouzení technického stavu těchto strojů. Soudní znalec umí zjistit případný rozsah poškození stroje při živelné události, při trestném činu apod.
Znalecký posudek je výsledek práce odborného znalce v dané oblasti. Činnost každého znalce má své odborné zaměření. Znalec tedy může dle svého zaměření vypracovat znalecký posudek v oblasti movitého majetku nebo nemovitostí. Potřebujete-li vypracovat odhad ceny své nemovitosti, kontaktujte znalce. Ten po návštěvě dané nemovitosti a všeho, co k ní patří, jako zahrada či pozemky, zhodnotí stav daného majetku, s přihlédnutím ke stavu interiéru či k tomu, jak je nemovitost udržována. Následně znalec stanoví cenu majetku. Podobně postupuje i u movitého majetku. Znalec nezkoumá, zda za poslední období ceny nemovitostí klesají či stoupají nebo, jak by se ceny mohly vyvíjet, kdyby...Znalecký posudek obsahuje pouze fakta.
Znalecké posudky jsou určeny pro potřeby fyzických i právnických osob. Žadateli pro vypracování znaleckého posudku mohou být například finanční úřady, obecní úřady nebo soudy všech stupňů. Znalecké posudky vyžadují také notáři, advokáti, exekutoři, likvidátoři nebo správci konkurzních podstat. Někdy je potřeba vypracovat znalecké posudky i pro obchodníky s cennými papíry.
Znalecký posudek můžete potřebovat v řadě situací jako je koupě, prodej majetku nebo změna ve vlastnictví majetku- převod majetku, rozvod manželů, dědictví či darování majetku. Další využití je ale také ve sféře podnikatelské, v případě vypořádání podílu společníků při likvidaci, oceňování pro leasingové společnosti (také zpětný leasing), oceňování pro dražby nebo i nepeněžité vklady do obchodních společností. Znalecký posudek je dále potřeba v situacích jako je oceňování při exekuci nebo oceňování pro správce konkurzní podstaty.
Znalecké posudky, odhady a ocenění podniků provádí profesionální znalec, protože ocenění podniku není jednoduchou záležitostí. Zkušený znalec může vypracovat znalecký posudek či odhady celého podniku nebo jeho části, kdy se jedná o ocenění specifikovaného podnikového majetku, přičemž se posuzuje úvěrová způsobilost majetku podniku subjektů. Nejde jen o ocenění hmotného majetku podniku, ale také o ocenění finančního majetku, cenných papírů a jejich derivátů, akcií a jejich podílů. Do nehmotného majetku patří také ocenění know-how, majetkových práv a goodwill. Hodnotu podniku ovlivňují také pasiva a aktiva, proto se oceňují i pohledávky a závazky a zjišťují se pojistné hodnoty subjektů.
Vždy záleží na účelu, pro který se daná nemovitost oceňuje. Rozlišujeme rozdělení dle tržní ceny a úředního odhadu. Odhad úřední je nutný při každém prodeji nemovitosti a slouží účelům finančního úřadu pro zaplacení daně z převodu nemovitostí. Tržní odhad se dělá většinou pro banky poskytující hypotéku a může je vypracovat odhadce certifikovaný danou bankou.
I když soudní znalec vypracuje znalecký posudek například na dům, dle určitých kritérií, jako například stáří domu, apod., tak konečná zpráva nevypovídá nic o konkrétní tržní hodnotě nemovitosti. Proto na finančním úřadě o výši daně rozhoduje jak kupní smlouva, taqk znalecký posudek, z nichž je zpoplatněna vyšší cena.
Mezi jisté přednosti soudního vymáhání, oproti vymáhání mimosoudního patří především institucionálnost soudů jako státních orgánů a řízení před nimi, které dávají záruku dodržování zákonnosti vymáhání jeho pohledávky a získání rozsudku. Právě tato skutečnost, ale způsobuje dlouhou dobu trvání soudního řízení, a proto se rozmáhá institut rozhodčího řízení, který tato negativa potlačuje. Jistou výhodu představuje i výše nákladů na soudní řízení. Ty se skládají zejména ze soudního poplatku a v závislosti na tom, zda se věřitel nechá zastoupit advokátem. Oproti vymáhání pohledávek prostřednictvím inkasních a vymáhacích firem, bývají tyto náklady nižší a zpravidla je dlužník povinen je uhradit.