Právnické služby - rodinné právo

Otcovství a určování rodičovství

Určení rodičovství **má významné důsledky v otázce citových vazeb, ale také v otázkách právních. Zatímco v otázce **určení mateřství nejsou obvykle sporné momenty, v otázce určení otcovství nejsou některé poznatky tak jednoznačné.

Při** určování otcovství se můžeme setkat s tzv. **domněnkami otcovství. To jsou předpoklady, za kterých je dítě považováno před zákonem za dítě určitého otce.

První domněnkou podle zákona je, že otcem dítěte je manžel matky, pokud se dítě narodí v době od uzavření manželství do uplynutí 300 dní po zániku manželství nebo po prohlášení manželství za neplatné. Výjimkou z uvedeného je případ, kdy se narodí dítě ženě, která se provdala znovu. Pak se za otce považuje nový manžel této ženy i v případě, že ještě neuplynulo 300 dní od minulého manželství.

Druhou domněnkou otcovství, v případě, že se neuplatní domněnka první (tzn. např. svobodná matka), se za otce dítěte považuje muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů učiněným před matričním úřadem nebo soudem. Tímto způsobem je možné určit i otcovství k dítěti dosud nenarozenému, pokud již bylo počato.

Poslední variantou pak je možnost kdy v případě, že nedošlo k určení otcovství podle předchozích možností, může dítě, matka i muž navrhnout, aby otcovství určil soud. Za otce se pak považuje muž, který měl s matkou dítěte pohlavní styk v rozhodné době, pokud jeho otcovství nevylučují nějaké závažné okolnosti. Soud obvykle nemá příliš jiných možností než se přiklonit k testům DNA a podobným důkazním prostředkům.

Existují však i případy, kdy otec, který byl určen podle výše zmíněných kritérií popírá možnost, že by otcem byl nebo jím vůbec být mohl. Zákon potom omezuje případy popření otcovství zejména lhůtami, dokdy lze takový návrh na popření otcovství podat a dále také stanovuje důvody, pro které tak lze učinit. Zvláštním způsobem popření otcovství je situace, kdy se dítě narodí před 180 dnem od uzavření manželství. Pak postačí k tomu, aby manžel matky, který se nepovažuje za otce, popřel své otcovství u soudu.

Popírat otcovství samozřejmě může také matka, v zásadě za stejných podmínek, jaké jsou stanoveny pro popření otcovství otcem.

Posledním případem popření otcovství je popírání otcovství na návrh nejvyššího státního zástupce. Tato situace může nastat jen v případě, že neuplynula lhůta stanovená pro popření otcovství muže, jehož otcovství bylo původně určeno souhlasným prohlášením rodičů, ale který ve skutečnosti nemůže být otcem dítěte a je-li to ve veřejném zájmu a v souladu s ustanoveními zaručujícími základní lidská práva. Nejvyššímu státnímu zástupci přísluší i právo podat návrh na popření otcovství, pokud uplynula lhůta pro popření v případě, kdy to vyžaduje návrh dítěte.